Ing. Ludvík Jandourek (2. ledna 1945 – 19. listopadu 2023) byl jednou z klíčových postav československého a českého jezdeckého sportu, zejména v oblasti parkurového skákání. Narodil se v Brandýse nad Labem do rodiny s hlubokými koňskými kořeny – jeho děda a otec provozovali pekařství a využívali koně k rozvozu pečiva. Jezdecká tradice v rodině se dále rozvíjela, když jeho otec Ludvík založil jízdárnu, která se později přesunula do Hluchova ve Staré Boleslavi.

Jako jezdec se věnoval především parkurovému skákání a pravidelně se účastnil mistrovství Československa. Jeho jezdecká kariéra byla úzce spjata s jezdeckým klubem ve Staré Boleslavi, který byl centrem parkurového skákání a pokračovatelem prvorepublikové armádní jezdecké tradice.

V období uvolnění komunistického režimu se zde podařilo uspořádat mezinárodní military, a Ludvík Jandourek, tehdy ještě jako mladý jezdec, byl součástí přípravy boleslavského militaristy Jaroslava Jandy, který se v roce 1960 zúčastnil Olympijských her v Římě. Po náhlém úmrtí svého otce se Ludvík Jandourek stal hlavní postavou sportovního rozvoje hluchovského oddílu. Jeho jezdecká kariéra vyvrcholila v 70. letech, kdy se účastnil mistrovství republiky a přispěl k historickému úspěchu týmu Slavoje Stará Boleslav, který se v parkurovém skákání dokázal prosadit i na celorepublikové úrovni.

Jeho jezdecké nasazení a houževnatost dokazuje příhoda z mistrovství na Trojském ostrově v Praze, kde jako junior spadl, zlomil si nohu, ale přesto se za pomoci přítomných vyšvihl zpět do sedla a parkur dokončil.

Ludvík Jandourek byl nejen skvělým jezdcem, ale i člověkem, který výrazně ovlivnil české jezdectví a jeho tradici. Jeho odchod v listopadu 2023 zasáhl nejen rodinu a blízké přátele, ale celou jezdeckou komunitu.